Balzámy

Polotekuté pryskyřice, v tom stavu jak vytékají ze stromů s obsahem vlastních éterických olejů. V tenké vrstvě schnou jako pryskyřičné laky. Většinou jsou rozpustné v alkoholu, benzínu, éteru, petroleji, mastných a éterických olejích. Získané z nejrůznějších borovic jsou hlavní surovinou pro výrobu terpentýnu a terpentýnových silic. Stářím hnědnou a mění se v pryskyřice nevalné stálosti. Jako přísady k olejovým barvám a lakům je proto nelze použít.

Benátský balzám – zvaný též benátský terpentýn

Vytéká z modřínu jižních Alp. Je obsažen ve dřeni stromu, proto se kmen musí hluboko navrtávat. Je čirý, téměř bezbarvý, aromatický, rozpouští se v terpentýnu, alkoholu a mnoha jiných rozpouštědlech. Příměs tohoto balzámu k barvám dodává emailový charakter. Malovali jim mistři 17.st jako Rubens, van Dyck. Z dnešní malířské praxe je vytlačován polymerovým olejem, který má podobné vlastnosti a vyniká větší stálostí. Se škrob.mazem se pojí v silně lepivou emulzi, která je osvědčeným prostředkem pro podlepování starých obrazů novým plátnem. Vařením ve vodě se z něho získává pevná pryskyřice, z niž se tavením olej.pryskyřic připravovaly olejové laky.

Strassburský balzám – strassburský terpentýn

Těží se ze stříbrných jedlí v jižních Alpách. Je čirý, aromatický, má malou viskozitu = hustotu. Je často zaměňován s benátským balzámem, jemuž se velmi podobá. Rozezná se podle toho, že s magnesií vytváří sraženinu. Po odpařování terpentýnu zanechává průhledný tenký film, který podobně jako film benátsk.balzámu není stálý a brzy zvětrává. Je dosti vzácný a byl proto z trhu vytlačen levnějším benátsk.balzámem. Až do 19.st.užívalo se ho jako laku. Buď čistého nebo v kombinaci s pryskyřicí nebo olejem.

Kanadský balzám

Získává se z kanadských jedlí, je bledě žlutý, úplně průzračný, jemně aromatický. Do Evropy se dovážel již v 18.st., má vysoký index zlomu, stejně jako optické sklo. Uplatňuje se v optice jako tmel čoček.

Balzám elemi – zvaný též jako měkká manilská elemi

Je řazena k balzámům, ale větší počet druhu jsou pryskyřice. Je to polotuhá, částečně krystalická látka šedobílé barvy. Vůní připomíná fenykl. Je rozpustný v benzínu, toluenu, xilenu, a alkoholu pouze částečně. Taje při 125°C. Někdy se přidává místo benáts.balzámu ke křehkým lakům lihovým a terpentýnovým jako zvláčňovadlo. Na vzduchu stářím ztrácí pružnost a tuhne. Přimíchá-li se k temperám obsahující křehké pryskyřice, zvýší se na určitý čas jejich pružnost.