U rozpouštědel a ředidel neposuzujeme jen jejich rozpouštěcí schopnost, hořlavost, jedovatost, ale také jejich bod varu a stupeň odpařivosti. Rozpouštědla dělíme podle bodu varu na rozpouštědla:
a) nízkovroucí – s nižším bodem varu než 100°C
b) středněvroucí – 100 – 150°C
c) vysokovroucí – 150 – 200°C
Malbě nejlépe vyhovují ředidla s bodem varu 140 – 180°C (terpentýn). Významnou vlastností těchto ředidel je, že se v průběhu schnutí olejových barev úplně odpaří. Ředidla s vyšším bodem varu než 180°C (lakový benzín) nebo petrolej se za obyčejné teploty úplně neodpařují, nýbrž zanechávají zbytky (nečistoty). Ty zpomalují tuhnutí olejových barev, které pak zasychají měkčeji než normálně. Rozpouštědla s nízkým bodem vru, která se v tenké vrstvě odpařují v několika sekundách nanejvýš minutách se uplatňují jen jako součást fixativu a některých těkavých laků. V oboru restaurování a konzervace obrazů se uplatňují rozpouštědla všech druhů i všech stupňů těkavosti.
Terpentýn (terpentýnová silice)
Získává se buď destilací balzámu nebo destilací dřeva jehličnatých stromů nejčastěji borovic. Je to čistá, bezbarvá nebo slabě nažloutlá tekutina s bodem varu 150 až 180°C dobře rozpouští oleje, tuky, vosky a měkké pryskyřice. Mísí se v každém poměru s lihem, chloroformem, benzenem, toluenem a xylenem. Ve vodě se nerozpouští, zato voda se v malém množství rozpouští v terpentýnu. V tenké vrstvě se za normální teploty úplně odpařuje. Terpentýn je nutno uchovávat ve tmě v dokonale uzavřených po hrdlo naplněných nádobách, ale i přes toto opatření po několika letech polymeruje. S některými látkami např. kyselinou sírovou, chlorovým vápnem a jódem prudce reaguje a dává nebezpečně samovolně se vzněcující směsi. Terpentýn je nejvhodnější ředidlo jak olejových barev tak laků, protože pomalu těká a poskytuje tak možnost dokonalého zpracování.
Lakový benzín (ředidlo S 6006)
Destiluje mezi 150 – 180°C, je bezbarvý, odpařuje se bezezbytku. Rozpouštěcí schopnost je malá. Rozpouští sice přirozené oleje a slouží jako ředidlo olejových barev, ale oleje zahuštěné a polymerované a měkké pryskyřice (kromě damary) rozpouští nedokonale. Přidá-li se k olejopryskyřič.lakům způsobuje, že se z nich dříve nebo později oddělí částečně sikativy, polymerový olej i pryskyřice. Tato změna se projevuje nejprve zabarvením, později jako usazenina na dně. Proto „nemůže nahradit“ lakový benzín terpentýn, který spolehlivě ředí jak olejové barvy tak laky.
Lakový benzín je látka chemicky neaktivní, neokysličuje se ani nepryskyřičnatí tak snadno jako terpentýn, takže po této stránce je spolehlivější. Rozpouští některé akrylátové pryskyřice, mísí se s většinou organických rozpouštědel a ve směsi s nimi lze ho upotřebit při čištění obrazů jako prostředku, který zmírňuje účinky prudkých rozpouštědel.
Těžký lakový benzín
Destiluje mezi 160 – 240°C. Blíží se petroleji na svícení. Odpařuje se tak zvolna, že přidá-li se k olejovým barvám zdržuje jejich schnutí a bývá proto často součástí pomalu schnoucích médií. Příjemně se s ním maluje, umožňuje pozvolné nanášení lazur, po ukončení malby je však nutno ponechat obraz v teple, aby se úplně odpařily i těžší podíly. Nestane-li se tak, barvy dostatečně neztvrdnou a ztmavnou.
Aceton
Vyrábí se synteticky ze zemního plynu nebo ropy nebo kvašením obilného škrobu. Je snadno zápalný. Mísí se jak s vodou tak se všemi organickými rozpouštědly. Je velmi hořlavý, rychle těkavý, patří k nejsilnějším rozpouštědlům. Rozpouští se jím nitrocelulóza, v prodeji je též pod názvem nitrocelulózové ředidlo.
Benzen
Je bezbarvá kapalina s bodem varu 80,4 %. Je snadno zápalná, rychle těkající, vyniká značnou rozpouštěcí schopností pokud jde o tuky, většinu pryskyřic, asfalt, kaučuk, deriváty celulózy a vosky. Benzenu se spolu s parafinem, lihem a acetonem používá k přípravě odstraňovačů uschlých nátěrů, olejových barev a starých lakových nátěrů. Protože je silně jedovatý, nahrazuje se obyčejně toluenem, xylenem, které se svými vlastnostmi podobají avšak jejich rozpouštěcí schopnost je nižší. V chemickém průmyslu je benzen důležitý při výrobě barviv.
Benzol
Je nejen čistý benzen obsahující až 24 % toluenu, 5 % lehkých uhlovodíků, sirné sloučeniny a jiné látky. Je silně jedovatý.
Toluen (metylbenzen)
Má podobné vlastnosti jako benzen, těká pomaleji, bod varu je 110°C. Je méně jedovatý, rozpouštěcí schopnost je menší než u benzenu. Rozpouští se v něm syntetické pryskyřice a netěkavé laky. Používá se při restaurování ke snímání laků.
Xylen (dimetylbenzen, xylol)
Svými vlastnostmi se podobá benzenu i toluenu, ale nejpomaleji z nich těká. Bod varu je 139°C. Je nejméně jedovatý. Mísí se v každém poměru s terpentýnem, lakovým benzínem, acetonem a lihem. Rozpouští většinu syntetických chlorokaučukových nátěrových barev. Vyznačuje se různě odstupňovanou rozpouštěcí schopností. Většinou se používá ke snímání laků.
Chloroform
Kapalina s bodem varu 62°C, nasládlého zápachu. S vodou se mísí jen nepatrně, dobře se mísí s lihem. Na světle se rozkládá a přitom vyvíjí jedovatý plyn fosgen. Velmi silně rozpouští oleje, vosky, mýdla, tuky a pryskyřice. Je jedovatý, přidáním 1 % lihu se stává neškodným. Má se uchovávat v temnu v dobře zazátkovaných lahvích z tmavého skla. Při výrobě se jim odstraňuje volná síra z ultramarínu a karmínu určených k uměleckým účelům.
Sirouhlík
Je bezbarvá, snadno těkavá kapalina s bodem varu 46°C. Její páry jsou jedovaté, snadno zápalné. Ve směsi se vzduchem vybuchují, patří k nejnebezpečnějším rozpouštědlům vůbec, proto se v oboru konzervace malby neuplatňují.
Metylalkohol
Získává se buď destilací dřevného octa nebo synteticky a pak se nazývá methanol. Kapalina příjemné vůně s bodem varu 66,5°C. S vodou se mísí v každém poměru. Dobře rozpouští pryskyřice, zvláště šelak, proto se ho užívá při výrobě lihových laků tzv.politur. Je prudký žaludeční jed, malá dávka může způsobit oslepnutí, větší usmrcuje. Bává součástí odstraňovačů starých olejových laků a nátěrů.
Ethylalkohol (Ethanol = líh)
Vzniká kvašením cukernatých roztoků, od nichž se odděluje destilací. Ve velkém se vyrábí z brambor, melasy a obilí. Synteticky z acetylenu. Je to kapalina palčivé chuti, příjemné vůně obsahující 4 až 10 % vody, kterou lze odstranit destilací. Vzniklý bezvodý alkohol je výborné rozpouštědlo pryskyřic. Vyznačuje se však malou rozpouštěcí schopností pokud jde o vosky, tuky a oleje. Mísí se v každém poměru s vodou, etherem, chloroformem a glycerinem. Lihové rychleschnoucí laky se připravují rozpuštěním šelaku nebo sandaraku v alkoholu v poměru
1 : 3 s malou přísadou ricinového oleje. Významnou vlastností je jeho prudké působení na uschlý olejový film (linoxin), kterým silně nabobtnává a zároveň měkne, takže jej lze lehce mechanicky odstranit. Stačí jej setřít vatou smočenou v terpentýnu. Pro tuto vlastnost je alkohol odedávna oblíbeným prostředkem při snímání starých olejových laků a přemaleb. Jeho prudký téměř okamžitý účinek již způsobil na malbách starých mistrů nemalé školy.
Butanol (Butylalkohol)
Kapalina pronikavého zápachu, vyrábí se synteticky nebo ze zemního plynu. Rozpouští pryskyřice přirozené i syntetické. Je důležitým rozpouštědlem nitrolaků. Bývá součástí odstraňovačů starých nátěrů. Rozpouštěcí schopnost je větší než u lihu, jeho páry jsou jedovaté. Kombinuje se s jinými rozpouštědly a zpomaluje zasychání.
Žádné komentáře:
Okomentovat